Pandemie, energetická krize a rekordní inflace výrazně zahýbaly tím, co si lidé mohou ze svých výplatních pásek reálně dovolit. Data z nového průzkumu ukazují, že dopady krizí nebyly pro všechny stejné.
Nejnovější data z dlouhodobého panelového šetření Život k nezaplacení, které realizuje sociologická společnost PAQ Research, ukazují, že se situace začíná obracet. Reálné příjmy domácností poprvé od začátku krize překonaly předkrizovou úroveň.
Zatímco nominálně (v absolutních číslech) příjmy domácností od konce roku 2021 neustále narůstaly, vlivem drtivé inflace se jejich skutečná kupní síla v letech 2022 a 2023 propadla.
K obratu došlo na přelomu let 2023 a 2024 díky zpomalení růstu cen a oživení mezd i důchodů. Předkrizové úrovně dosáhly rodinné rozpočty počátkem roku 2025 a na jaře roku 2026 už reálné příjmy předkrizovou úroveň přesahují zhruba o sedm procent.
Výzkum nicméně upozorňuje, že dopady uplynulých let nebyly pro všechny stejné. „Zatímco necelá polovina domácností si za posledních pět let polepšila, třetina zaznamenala propad čistých reálných příjmů, tedy skutečné kupní síly po započtení inflace. U zbývající části domácností příjmy stagnovaly,“ uvádí autorstvo průzkumu.
Vzdělání a skryté zdaňování
Tempo, jakým se lidé oklepávají z inflačního šoku, závisí především na dvou faktorech, a to na dosaženém vzdělání a na tom, zda jde o pracující, nebo o důchodce*důchodkyně. V nejhorší situaci se ocitli pracující s nižším vzděláním. Nízkopříjmové skupiny navíc doplácejí na takzvané skryté zvyšování daní, sleva na poplatníka se od roku 2022 nezvýšila, což kvůli inflaci reálně nejvíce poškozuje právě lidi s nižšími výdělky.
Maturitní vzdělání: Pohoršilo si 43 procent domácností
Vysokoškolské vzdělání: Propad pocítila jen čtvrtina domácností
Proč máme nižší platy než v jiných zemích?
České mzdy zaostávají za zeměmi, jako je Německo, i po zohlednění nižších cen. Důvodem je nízký podíl mezd na HDP. Češi*Češky dostávají menší podíl z toho, co ekonomika vyprodukuje, zatímco větší část putuje vlastníkům kapitálu. Pokud by se tento poměr srovnal s průměrem, mohly by být tuzemské mzdy vyšší až o 20 procent.
Bydlení drtí jednotlivce, produktivita pokulhává
Když se od příjmů odečtou náklady na bydlení, které rostly rychleji než ostatní výdaje, zbyde lidem zbytkový příjem. Ten ukazuje reálný tlak na životní úroveň. Zdražování bydlení dopadlo nejtvrději na méně početné domácnosti, single lidi a páry v ekonomicky aktivním věku, kteří častěji žijí v nájmech a nemají vlastní nemovitost.
Ekonom Tomáš Dvořák navíc upozorňuje na strukturální problém českého růstu. Současné zvyšování mezd není taženo efektivitou, ale tím, že lidé pracují déle nebo jich pracuje víc. Produktivita práce se za posledních pět let téměř nezvýšila. Bez jejího růstu je však dlouhodobé zvyšování životní úrovně neudržitelné.
Čtyři cesty
Analýza také navrhuje konkrétní opatření, která by pomohla zejména nízkopříjmovým pracujícím.
- 1) Ulevit na daních: Zavést pravidelnou valorizaci slevy na poplatníka, aby stát lidem s nízkými příjmy nebral skrytě stále víc peněz.
- 2) Zvýšit čerpání superdávky: Zjednodušit systém sociální podpory. V současnosti superdávku čerpá jen zhruba polovina těch, kteří na ni mají legitimní nárok.
- 3) Investovat do budoucnosti: Zvýšit produktivitu práce přechodem na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím investic do vzdělání, vědy, výzkumu a infrastruktury.
- 4) Zvednout podíl mezd na HDP: Zvážit legislativní kroky, jako je například cílené zvyšování minimální mzdy, které pomůže narovnat poměr mezi zisky firem a odměnami pracovníků*pracovnic.
