Lidskoprávní organizace vyzývají premiéra Andreje Babiše, aby zrušil jmenování Jakuba Kříže, Daniela Blacka a Taťány Kuchařové do Rady vlády pro lidská práva. Podle nich jejich veřejné působení vyvolává otázky kolem práv žen a LGBTQ+ lidí.
Amnesty International spolu s organizacemi Jsme fér, Prague Pride, Konsent, Trans*parent a Českou ženskou lobby zveřejnily zprávu, ve které kritizují trojici nových členů Rady vlády pro lidská práva.
„Máme obavu, že Česká republika vstupuje na cestu eroze lidskoprávních standardů, kdy se ochrana práv nezhoršuje jedním dramatickým rozhodnutím, ale sérií dílčích kroků,“ upozornil Karel Nodes z Amnesty International.
Organizace upozorňují, že podle nich se v Radě objevili lidé, jejichž dosavadní postoje jsou v rozporu s jejím smyslem.
Kritika míří na interrupce i práva trans lidí
Jedním z nových členů je právník Jakub Kříž. Amnesty připomíná jeho působení po boku Hnutí pro život a postoje proti rozšíření práv queer lidí nebo interrupcím. Organizace mu taky vyčítají, že prosazoval, aby katoličtí kněží nemuseli zasahovat, když se dozvědí o znásilnění nebo sexuálním násilí.
„Jakub Kříž léta po boku Hnutí pro život usiluje o omezení práva žen na interrupci. Pro kněze zase prosazoval výjimku z povinnosti překazit znásilnění,“ uvedla ředitelka Konsentu Johanna Nejedlová. Podle ní by větší názorovou pestrost v Radě mohli zastupovat třeba odborníci a odbornice z konzervativních, církevních nebo akademických kruhů.
Kritika míří taky na Daniela Blacka, který veřejně mluví o své zkušenosti s detranzicí a vystupuje proti současnému nastavení tranzice v Česku. Lidskoprávní organizace upozorňují hlavně na jeho požadavek na plošný zákaz tranzice a jeho postoje ke zdravotní péči o trans lidi.
Proti Blackovu jmenování se ozvali i sexuologové
Nesouhlas s jeho jmenováním vyjádřila také Sexuologická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Podle ní jsou Blackovy postoje v rozporu se stanovisky odborných společností, které se péči o transgender a genderově rozmanité lidi věnují.
„Za problematické považujeme zejména požadavek na plošný zákaz tranzice v České republice. Takový přístup neodpovídá současnému odbornému poznání ani principům individualizované zdravotní péče,“ vysvětlil za společnost její předseda Libor Zámečník.
Odborníci a odbornice se také vymezili proti Blackovu tvrzení, že v Česku neexistují kvalitní diagnostické a léčebné postupy. Zároveň varovali před tím, aby se osobní zkušenost neprezentovala jako obecně platné odborné tvrzení.
„Tohle není první případ v tomto roce, kdy se anti-gender lobby snaží zvrátit již zavedená lidská práva,“ upozornil Viktor Heumann z organizace Trans*parent. Podle něj stát vytlačuje odborníky a dává větší prostor lidem, kteří šíří nepodložené mýty. „Premiér však nadále nese odpovědnost lidská práva chránit. Otázkou zůstává, jestli jde o nevědomost, nepochopení, nebo konkrétní záměr,“ dodal.
Organizace kritizují i Kuchařovou
Třetím problematickým jménem je Taťána Kuchařová. Lidskoprávní organizace poukazují hlavně na její veřejné výroky a jednání spojené s medializovaným rozvodem s Ondřejem Gregorem Brzobohatým. Podle Amnesty tehdy využívala stereotypy a stigma spojené s queer identitami. Organizace na druhou stranu uznává její práci v oblasti důstojného stáří.
„Rada vlády pro lidská práva byla založena proto, aby dohlížela na to, že se stát chová ke všem lidem s respektem a důstojností, zvlášť k těm, kteří to v hájení svých práv mají těžší než ostatní,“ uvedla ředitelka iniciativy Jsme fér Lucia Zachariášová. Podle ní některá z nových jmenování tomuto poslání neodpovídají.
Vláda jmenování nových členů Rady vlády pro lidská práva spolu s personálními změnami v dalších poradních orgánech schválila 21. září. Návrh předkládal premiér Andrej Babiš. Rada se v novém složení poprvé schází ve středu 30. září.
