S příchodem podzimu se mění nejen příroda, ale často i naše nálada a celková hladina energie. Kdy se však jedná o běžný sezónní splín a kdy už příznaky mohou signalizovat něco závažnějšího?
Podzimní dny kromě zbarvených listů přinášejí i méně přirozeného světla, chladné počasí a déšť. To všechno může negativně ovlivnit tvoji náladu a hladinu energie. Není nic zvláštního na tom, když se v tomto období objeví i ztráta motivace a pocity smutku. Jde o naprosto normální reakci tvého těla a mozku na kratší dny.
Běžný podzimní splín a jeho projevy
U klasického podzimního splínu není pochmurná nálada trvalá, pořád se bezprostředně odvíjí od toho, co se kolem tebe zrovna děje a čím se obklopuješ. Je jasné, že se tvoje energie v tomto období nemůže rovnat tomu, jak se cítíš v létě. Radost ti ale může přinést kafe s blízkým člověkem, procházka v přírodě nebo čas na oblíbený koníček.
Naprosto zásadní je pohlídat si pravidelný spánkový režim, nezapomínat na pohyb, a hlavně se neuzavírat před světem do totální izolace. Nezapomínej ale na to, že podzimní splín není žádným osobním selháním ani absencí disciplíny, je to přirozená biologická odezva těla na úbytek denního světla.
Hranice mezi únavou a depresí
Samotný pocit únavy nebo občasná špatná nálada však samy o sobě nestačí k tomu, abychom spolehlivě rozeznali běžný sezónní splín od závažnějších stavů, jako je deprese.
„Horší nálada nebo únava ještě automaticky neznamenají, že člověk trpí depresí. Pozornost bychom však měli věnovat situacím, kdy nepříjemné pocity přetrvávají, postupně se prohlubují a začínají ovlivňovat práci, vztahy nebo běžné fungování,“ říká Tomáš Kruppa, spoluzakladatel soukromé pražské kliniky ATODA Medical.
Zásadní je tedy sledovat jak svoje vlastní pocity, tak dobu jejich trvání a jejich vliv na tvůj běžný život. „Jedním z důležitých signálů je změna oproti tomu, jak člověk běžně funguje. Pokud se dlouhodobě uzavírá do sebe, ztrácí zájem o své okolí nebo má pocit, že už nezvládá ani běžné každodenní situace, neměl by tyto projevy přehlížet,“ upozorňuje Kruppa.
Co pomáhá při zhoršení nálady?
Pokud je tvůj sezónní útlum jen mírný a nijak zásadně tě neparalyzuje v každodenním fungování, skvělým začátkem jsou právě drobné změny v zaběhnuté rutině. Úprava denního režimu sice není univerzálním lékem na všechny psychické potíže, ale představuje funkční krok k tomu, jak restartovat hlavu a podpořit celkovou pohodu.
2) Pohyb a denní světlo: Pokud to počasí a tvůj denní režim dovolí, vyraz si během dne na procházku. I krátký pobyt venku totiž může pomoct přerušit stereotyp a podpořit tvoji psychickou pohodu.
3) Kontakt s blízkými: Neizoluj se od lidí, se kterými je ti dobře. Rozhovor o tom, co prožíváš, může přinést úlevu a pomoct získat odstup.
4) Realistická očekávání: Nesnaž se za každou cenu fungovat stejně jako v období, kdy máš více energie. Rozděl si náročné úkoly na menší kroky a dopřej si prostor k odpočinku.
5) Všímavost k vlastním potřebám: Sleduj, jak se tvá nálada vyvíjí, jestli se mění kvalita spánku nebo chuť k jídlu a jestli ti stále přinášejí radost obvyklé aktivity.
Péče o duševní zdraví rozhodně neznamená, že člověk musí všechny obtíže zvládnout sám*sama. Pokud se tvůj stav nelepší nebo se příznaky zhoršují, je důležité vyhledat odbornou pomoc – je to známka obrovské vnitřní síly, takže i když můžeš mít na počátku strach, věř tomu, že už jsi udělal*a ten nejdůležitější krok.
Psycholog, psychoterapeut, nebo psychiatr?
Udělat první krok může být náročné i proto, že můžeš mít zmatek v tom, jakého odborníka nebo odbornici vyhledat. Proto pro tebe máme malé vysvětlení, jak se liší jednotlivá zaměření.
Psycholog nebo psycholožka ti může pomoct porozumět emocím, myšlenkovým vzorcům a náročným životním situacím.
Psychoterapeut*ka s tebou bude spolupracovat prostřednictvím psychoterapie. Pomáhá ti lépe porozumět vlastním prožitkům, zvládat náročné situace a postupně měnit vzorce, které ti způsobují potíže. Při výběru je důležité ověřit jeho vzdělání a odbornou kvalifikaci.
Na psychiatrii se vydáš, když potřebuješ diagnostiku a léčbu duševních onemocnění. Psychiatr nebo psychiatrička může posoudit tvůj zdravotní stav, navrhnout vhodnou léčbu a v případě potřeby předepsat léky.
„Lidé někdy odkládají první návštěvu, protože si nejsou jistí, zda jsou jejich potíže dostatečně závažné nebo na koho se vlastně obrátit. Právě úvodní konzultace může pomoci situaci lépe zhodnotit a zvolit vhodný další postup,“ vysvětluje Kruppa.
Co když je to sezónní afektivní porucha?
Existuje ale také sezónní afektivní porucha (SAD), kterou podle serveru Hedepy.cz trpí lidé mezi 20. a 40. rokem života. Nejčastěji se ale vyskytuje u žen. Mezi její hlavní znaky patří fakt, že se opakovaně objevuje v určitém ročním období. V tomto případě jde o druh deprese, kdy každý podzim víš, že přijde pochmurná nálada.
Na léčbu se podle Hedepy využívá fototerapie neboli terapie světlem. „Ta má skvělé účinky už po pár dnech a velké zlepšení přichází do dvou týdnů,“ uvádí se na serveru. Fototerapii si můžeš vyzkoušet i z pohodlí vlastního gauče. Stačí ti jenom speciální lampa, která vyzařuje světlo imitující sluneční paprsky. Proces je nejúčinnější hned ráno.
A jaké příznaky se s ní pojí?
- Problémy se spánkem
- Jsi neustále unavená a ovlivňuje to, jak plníš běžné úkoly
- Vyhýbáš se věcem, které ti dřív dělaly radost
- Cítíš se ve stresu a napjatě
- Pociťuješ silnou podrážděnost
Nečekej, až bude nejhůř
Podzimní splín bývá přirozenou reakcí organismu na úbytek světla a chladnější počasí. Často pomůže zvolnit tempo, dopřát si kvalitní spánek a obklopit se lidmi, kteří ti dodají klid. Pokud se však apatie, chronické vyčerpání a vnitřní prázdnota táhnou celé týdny bez zjevné úlevy a začínají ti narušovat práci či vztahy, nejde o něco, co bys měl*a tiše přetrpět.
Nemusíš čekat na moment, kdy už ráno nedokážeš vstát z postele. Konzultaci s odbornictvem se vyplatí vyhledat i tehdy, kdy se ve vlastních pocitech jednoduše nevyznáš a potřebuješ nezaujatý náhled. Péče o duševní zdraví není jen záchranná brzda pro krizové stavy, ale způsob, jak včas porozumět sám*sama sobě a získat zpět pevnou půdu pod nohama. Takže pokud ti můžeme dát jednu radu, neboj se říct o pomoc.
