Česko nemá žádnou koncepci, která by stanovila politiku státu v boji proti dezinformacím, upozorňuje Centrum proti hybridním hrozbám v nové analýze.
Česko není v současné době schopno účinně čelit případné rozsáhlejší dezinformační vlně. Chybí mu koncepční, organizační, personální, procesní i právní nástroje a kapacity. Uvedlo to Centrum proti hybridním hrozbám Ministerstva vnitra v analýze, kterou v únoru schválila vláda. Úřad ji zveřejnil ve středu večer na svých webových stránkách. Informuje o tom ČTK.
Češi a Češky nejsou proti dezinformacím odolní
Česko by podle dokumentu nemuselo být schopno úmyslný útok na bezpečnost státu identifikovat ani na něj reagovat.
„Z analýzy vyplývá, že organizační, personální i technické kapacity ČR čelit závažné dezinformační vlně jsou veskrze nedostačující,“ uvedlo centrum. Dezinformační kampaně se přitom podle něj v Česku již vedou a často se týkají zájmů Ruska a Číny. Několik let na ně upozorňuje policie, Senát a odborníci z bezpečnostní, akademické i soukromé sféry. Důkazem bylo i masivní šíření dezinformací o epidemii covidu-19 a vládních opatřeních k jejímu potlačení.
Závažnou dezinformační vlnu definuje centrum jako „cílené šíření dezinformací ve velkém rozsahu nebo s takovou intenzitou, která představuje hrozbu pro zájmy ČR“. Děje se tak podle něj zejména prostřednictvím internetu a sociálních sítí a využívá boty, falešné identity a informační portály s nejasnou vlastnickou strukturou. Často ji doprovází řízené úniky informací, očerňování klíčových veřejných autorit, systematické podněcování nenávisti vůči skupinám obyvatelstva nebo zneužívání „třecích ploch“ k prohloubení stávající polarizace společnosti.
„Často jsou síly rozloženy velmi nerovně, kdy původci dezinformací mají daleko efektivnější prostředky, jak dosahovat relativně levně, rychle a efektivně svých cílů oproti těm, kteří jsou dezinformacím vystavováni,“ uvedlo autorstvo analýzy. Česká společnost pak podle centra není vůči dezinformacím velmi odolná. „Výzkumy dokládají, že čtvrtina Čechů věří dezinformacím, v případě pandemie covidu-19 se jednalo až o třetinu, a že až polovina středoškoláků nerozezná reklamní sdělení od zpravodajského,“ píše se v dokumentu.
Česko nemá žádnou koncepci, která by stanovila politiku státu v boji proti dezinformacím. Vláda také zatím neurčila žádný státní úřad, který by měl problematiku koordinovat. „Co se týká možností identifikace závažné dezinformační vlny, aktuální organizační kapacity jednotlivých ministerstev ke sledování a analýze informačního prostředí jsou v kontextu neexistence koncepčního uchopení problematiky omezeny především na klasické tiskové monitoringy, a nezahrnují tedy dezinformační zdroje či témata,“ stojí v analýze. Česko také podle ní nemá k předcházení a postihování šíření dezinformací potřebné právní předpisy.
Naposledy se vláda podle centra zabývala problémem v roce 2021 a v rámci tehdejší strategie uvedla, že je potřeba navrhnout systém strategické komunikace státu nebo začlenit mediální vzdělávání do vzdělávacích programů základních a středních škol. Podle zpracovatelů nynější studie se však s útokem Ruska na Ukrajinu situace výrazně změnila a je nutné přijmout další opatření.
