Důchodová reforma, kterou připravuje současná vláda, vzbudila ve společnosti divoké diskuse. Problémem může být i to, že Češi nezvládají spořit a až moc spoléhají na pomoc od státu.
Na špatnou strategii ve spoření upozorňuje pojišťovna UNIQA. Ta poukazuje na to, že částky, které si lidé odkládají na budoucnost, nemusí stačit. Dle ministerstva financí si Češi na stáří odkládají v průměru 802 korun měsíčně, uvádí Novinky.cz. Ačkoliv jde o šestnáct korun více než minulý rok, propad příjmů po odchodu do penze to většinou nepokryje. Jaké jsou nejčastější chyby, které při šetření děláme?
První chybou je to, že začínáme šetřit pozdě. Dle ČSOB téměř polovina mladých Čechů považuje za vhodné začít spořit mezi 20–30 lety. V praxi však tak důslední nejsou. Pouze polovina Čechů do 35 let na důchod skutečně šetří. Říká se, že na důstojný důchod by člověk měl odcházet do penze ideálně s našetřenými dvěma miliony korun, aby si dokázal udržet svoji dosavadní životní úroveň. Experti tak radí začít si odkládat co nejdříve.
Druhou chybou je, že si lidé odkládají příliš nízké částky. „V případě, že jsem současný dvacátník, snesu větší míru rizika v podobě dynamického investování a chtěl bych se mít v důchodu zhruba stejně, jako se mají současní penzisté, pak mi stačí měsíčně investovat 982 Kč po dobu ekonomicky aktivního života, tedy zhruba 45 let,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. Tato data však vychází ze současné situace, a jak se ukazuje, do budoucna budeme potřebovat ještě větší finanční zásoby.
Třetí chybou je špatný styl investování. Většina mladých lidí v dnešní době sází na konzervativní způsob, který sice nabízí menší riziko, ale prakticky nulové zhodnocení. To v kombinaci s vysokou inflací nezaručuje dostatečnou míru zabezpečení. Vyplatí se tedy například využívat doplňkové penzijní spoření, které nabízí dynamičtější formy investování. Navíc není třeba se o své finance bát. Doplňkové penzijní spoření má nastavenu zákonnou brzdu, kdy automaticky pět let před nárokem na starobní důchod jsou prostředky převáděny do povinného konzervativního fondu.
Čtvrtá chyba se týká jednorázového výběru. Ten je častý především u malých úspor. Ty navíc může narušit novela měnící zákony související s rozvojem finančního trhu, kterou nyní projednává Senát. „Jednou ze dvou podmínek bude minimálně pětileté spoření, tu nebude k 1. červenci splňovat čtvrt milionu penzistů, takže pokud budou chtít systém opustit, dostanou jen tzv. odbytné,“ uvádí prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Prokop. Kdo však bude chtít systém opustit a nebude mít splněné alespoň dva roky spoření, nedostane nic. Je tedy na zvážení zvolit spíše pravidelnou měsíční výplatu a nepřijít tak zbytečně o našetřené peníze.
Poslední pátou chybou, kterou pojišťovna uvádí, je to, že se lidé o svoje úspory nestarají. Během života je totiž potřeba ukládanou částku měnit například s ohledem na inflaci nebo změnu příjmů. Smlouva by vždy měla odpovídat aktuální situaci, a pokud si klient není jistý správností spořené částky, může kontaktovat penzijní společnost a požádat o konzultaci.
