Většina obyvatel sice stále váhá, ale ministryně financí už připravuje analýzu.
Ruská invaze na Ukrajinu zásadně změnila švédskou politiku. Poté, co země vstoupila do NATO, začíná v severském království diskuse i o dalším strategickém kroku – přijetí eura. K této změně dochází více než dvě desetiletí po referendu, ve kterém Švédové vstup do eurozóny odmítli. Zatímco tehdy ekonomové upřednostňovali švédskou korunu, dnešní geopolitická nejistota nutí zemi přehodnotit své postoje.
Obavy z Ruska a Číny, ale i politika Donalda Trumpa „Amerika na prvním místě“, vyvolávají ve Švédsku napětí. Poslankyně Cecilia Rönn z Liberální strany upozorňuje, že země sice patří do NATO, ale v otázce měnové spolupráce stále „stojí jednou nohou venku“. Stoupenci eura tvrdí, že jednotná měna posílí politické vazby a Švédsko konečně získá místo u stolu, kde Evropa jedná o společných měnových záležitostech.
Ministryně financí Elisabeth Svantesson otevřela diskusi o plusech a minusech eura již před zářijovými parlamentními volbami. Ačkoli vláda začne výsledky vyhodnocovat až po volbách, ministryně zdůrazňuje potřebu analyzovat zájmy domácností a firem v měnícím se světě.
Svůj postoj změnil i vlivný ekonom Lars Calmfors. Zatímco v roce 2003 doporučoval s eurem počkat, dnes vyzdvihuje výraznější vliv společné měny na obchod a investice, než původně očekával. Podporu euru dlouhodobě vyjadřují i švédské firmy, kterým výkyvy kurzu domácí koruny způsobují na trhu problémy.
Cesta k euru však nebude jednoduchá. Momentálně se vstupem do eurozóny souhlasí jen přibližně třetina Švédů. Přesto podpora jednotné měny za posledních deset let vzrostla, jelikož dříve ji schvalovala jen čtvrtina obyvatelstva.
