Původní platnost restriktivních opatření měla vypršet v neděli.
Členské státy Evropské unie v sobotu v Bruselu schválily prodloužení sankcí vůči více než 2600 jednotlivcům a subjektům odpovědným za narušování nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Ve vyjádření to oznámila Rada EU s tím, že sankce byly prodlouženy o dalších šest měsíců, tedy do 15. září. Původní platnost restriktivních opatření měla vypršet v neděli.
„V rámci přezkoumání sankcí Rada EU také rozhodla, že neobnoví zařazení dvou jednotlivců na seznam a vyřadí z něj pět zesnulých osob,“ uvádí se ve vyjádření. Jména těchto osob zatím nebyla zveřejněna.
Slovensko s podporou Maďarska hrozilo zablokováním prodloužení sankcí
Portál Euractiv.com v pátek s odvoláním na tři diplomaty EU uvedl, že Slovensko s podporou Maďarska hrozilo zablokováním prodloužení sankcí, pokud nebudou ze seznamu vyřazeni ruští oligarchové Michail Fridman a Ališer Usmanov. Informaci předtím přinesla i stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a web EUobserver. Za vyškrtnutí Usmanova ze seznamu podle zdrojů deníku Financial Times lobboval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár ve čtvrtek poznamenal, že SR podporuje diskuse o vyřazení těchto osob. Podle jeho slov o jejich vyškrtnutí jednalo několik zemí a diskuse se týkala i dalších jmen.
Slovensko od svého požadavku ustoupilo
Agentury AFP a DPA však s odkazem na své zdroje v sobotu odpoledne uvedly, že Slovensko od svého požadavku ustoupilo a dva ruští oligarchové zůstanou na sankčním seznamu i nadále.
Sankce vůči osobám a subjektům se prodlužují každých šest měsíců. K jejich obnovení je potřebný souhlas všech 27 členských států Unie.
Země jako Maďarsko a Slovensko již v minulosti několikrát pohrozily zablokováním prodloužení těchto sankcí. Některé členské státy proto vyzývají, aby se seznam, který vznikl po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, obnovoval jen jednou ročně.
Restriktivní opatření zahrnují zákaz cestování do EU, zmrazení aktiv a zákaz zpřístupnění finančních prostředků či jiných hospodářských zdrojů osobám a subjektům zařazeným na sankční seznam. Figuruje na něm i ruský prezident Vladimir Putin, ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč či členové ruské Státní dumy a justice.
EU v současnosti jedná také o navrhovaném 20. balíku sankcí proti Rusku, přičemž ho chtěla přijmout do čtvrtého výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu (24. února). Nový soubor restriktivních opatření však blokuje Maďarsko. Budapešť své rozhodnutí odůvodňuje zastaveným tranzitem ruské ropy přes ropovod Družba.
