Podle standardů Světové zdravotnické organizace dýchá nebezpečně znečištěný vzduch celkem až devět z deseti Evropanů.
Nejnovější zpráva Evropské environmentální agentury (EEA) odhaluje alarmující data o kvalitě našeho ovzduší. Koncentrace nebezpečných jemných prachových částic PM2.5, které bez problémů pronikají hluboko do plic a krevního oběhu, v mnoha regionech výrazně překračuje povolené normy, píše portál EuroNews.
Velký problém má podle aktuálních dat především země proslulá sladkým životem. Itálie totiž v celoevropském měřítku zaznamenala suverénně nejvyšší lokální koncentrace škodlivých prachových částic.
Absolutně nejhorší výsledky vykázala jihoitalská města Ceglie Messapica a Torchiarolo, kde roční průměry dosáhly hrozivých 117 a 113 mikrogramů na metr krychlový. Pro srovnání, platný roční limit Evropské unie je stanoven na maximálně 25 mikrogramů.
Limitní hodnoty během měřeného období překročilo i mnoho dalších regionů v Polsku, Chorvatsku, Srbsku, Rumunsku či Severní Makedonii. Velkým překvapením je však i mimořádně vysoká hodnota 95 mikrogramů, kterou naměřili přímo na jedné ze stanic v dánské Kodani.
Jak je na tom Česko?
Znečištěné ovzduší si napříč Evropou vybírá krutou daň v podobě předčasných úmrtí, což jasně potvrzují i zveřejněné grafy. Balkán a východní Evropa hlásí suverénně nejvyšší odhadovanou úmrtnost v přímé souvislosti s dlouhodobým vystavením částicím PM2.5.
Absolutně nejhorší je na tom Severní Makedonie s hrozivou hodnotou přes 222 úmrtí na sto tisíc obyvatel, za kterou následují Bosna a Hercegovina, Albánie či Srbsko.
Pohled na evropské mapy a statistiky však přináší důležitá zjištění i pro Česko. Zveřejněná mapa průměrných ročních koncentrací ukazuje, že naše území se pohybuje převážně v středních hodnotách označených žlutou barvou, což představuje koncentraci mezi 10 a 20 mikrogramy na metr krychlový. Ačkoli tím většinou nepřekračujeme kritickou hranici EU, k ideálu máme daleko.
Co se týče odhadované úmrtnosti, u Česka svítí hodnota 63,3 předčasných úmrtí na sto tisíc obyvatel. Jsme na tom tak líp oproti kupříkladu Slovensku, které má 73,7. V regionálním srovnání jsme na tom ale hůře než sousední Rakousko s necelými 42 úmrtími, na druhé straně však dýcháme podstatně čistší vzduch než Poláci, kde se míra úmrtnosti pohybuje okolo stovky.
Nejčistší vzduch a nejnižší úmrtnost si naopak stabilně užívají obyvatelé severní Evropy, zejména na Islandu, ve Finsku, ve Švédsku, v Estonsku a v Norsku.
Jak zlepšit kvalitu ovzduší?
Výrazným pomocníkem pro zlepšení celkové kvality vzduchu v interiéru může být podle odborníků i domácí čistička vzduchu. Experti z environmentální agentury apelují na veřejnost, aby k vytápění používala výlučně certifikovaná kamna a vyhýbala se zbytečnému spalování pevných paliv během mrazivých zimních dní.
V obdobích s nejvyšší naměřenou koncentrací škodlivin v ovzduší bychom zároveň měli výrazně omezit jakékoli venkovní sportovní aktivity včetně oblíbeného běhu. Pro dokonalý přehled o aktuální a bezpečné situaci venku je ideální sledovat úroveň znečištění prostřednictvím moderních mobilních aplikací, které poskytují přesná geolokalizovaná data v reálném čase.
