Druhý den summitu Severoatlantické aliance (NATO) v turecké Ankaře přinesl hlavní zasedání, kde se projednávalo, jak si spojenci rozdělí plnění svých závazků i přijetí nových.
Summit NATO v turecké Ankaře dnes vstoupil do své rozhodující fáze. Po úterním neformálním programu čekalo lídry členských států jediné společné pracovní zasedání, na němž prezidenti a premiéři 32 členských států NATO řešili především budoucnost obranných výdajů, posílení zbrojní výroby i pokračující podporu Ukrajiny. Jedním z hlavních cílů evropských spojenců bylo zároveň ukázat Spojeným státům, že Evropa přebírá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
Loňský summit v Haagu měl stanovit nové cíle a závazky pro celou alianci včetně plánu, že členské státy budou do roku 2035 vynakládat na obranu každoročně nejméně pět procent HDP, uvádí deklarace. Letos se podle tajemníka NATO Marka Ruttea mělo rozhodovat o tom, jak si země rozdělí naplňování závazků i přijetí nových.
Za Českou republiku na dnešním (středa 8. července) zasedání vystoupil premiér Babiš jako 27. v pořadí. Ve svém projevu připomenul plán vlády zvýšit v příštím roce obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu. Součástí programu byla také dvoustranná jednání české delegace.
Živý přenos
17:37 – Babiš: Česko se nebude podílet na vojenské pomoci
K podpoře ve výši 70 miliard eur pro Ukrajinu, kterou dnes na summitu v Ankaře oznámily členské státy Severoatlantické aliance (NATO), se Česko nepřipojí, řekl Andrej Babiš. Oznámil, že každá země NATO se ohledně balíku vojenské pomoci pro Kyjev rozhoduje sama. „Na této částce se nebudeme podílet,“ prohlásil premiér. Prezident Petr Pavel pro server iDnes zareagoval a řekl, že by považoval za správné, aby se Česko do další pomoci Ukrajině zapojilo alespoň symbolickou částkou.
Česko podle nejnovějších odhadů NATO zveřejněných v úterý patří mezi tři země Aliance, které v roce 2025 nesplnily předchozí cíl vynaložit na obranu alespoň dvě procentní hrubého domácího produktu. ČR podle zprávy vyčlenila na obranné výdaje 1,86 procenta, Slovinsko 1,57 a Albánie 1,48 procenta HDP. Babiš na závěr summitu řekl, že ČR požadované dvě procentní zřejmě nedosáhne ani letos, záměrem je ale splnit jej v příštím roce.
Spojenecké země v Ankaře podle závěrečného prohlášení přislíbily, že Kyjevu v roce 2026 poskytnou vojenskou techniku, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur. Minimálně stejnou částku chtějí zachovat i pro příští rok. Ukrajině zároveň vyjádřili neochvějnou podporu při obraně své svobody, suverenity a územní celistvosti.
Prezident Pavel také doplnil, že s vládou bude chtít o dalším postupu jednat, přičemž poukázal na „určitou nekonzistentnost“ mezi dlouhodobě udržitelným plněním závazků vůči NATO a rozpočtem ČR. „Budeme si muset ujasnit, zda to, co děláme, není v rozporu s tím, co jsme slíbili, aby byl náš závazek realistický,“ řekl.
15:50 – Závěrečná deklarace spojenců NATO je zveřejněna
Na summitu NATO v turecké Ankaře se 32 členských států zavázalo pokračovat v dlouhodobé podpoře Ukrajiny, posílit vlastní obranné kapacity a zvýšit odpovědnost evropských spojenců za bezpečnost Aliance.
„Útok na jednoho je útokem na všechny,“ zopakovali lídři v úvodu deklarace s odkazem na článek 5 Washingtonské smlouvy, který představuje základ kolektivní obrany NATO. Spojenci zároveň zdůraznili, že jednotná Aliance zůstává klíčovým prvkem bezpečnosti pro více než miliardu lidí v členských státech.
Dokument neobsahuje konkrétní zmínku o příštím summitu NATO v Albánii, který se původně očekával v roce 2026. Spojenci pouze uvedli, že se „těší na své další setkání“.
NATO zvažuje příští summit vynechat, aby zamezilo napětí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, píše TASR na základě zprávy agentury Bloomberg. Zdroje Bloombergu uvádějí, že příští rok summit NATO v Albánii by mohl být odložen, aby se předešlo vytvoření další platformy pro Trumpa na znevažování spojenců. Albánie až donedávna zaostávala za dvouprocentním závazkem na obranu.
14:49 – NATO potvrdilo závazek vůči kolektivní obraně a slíbilo podporu Ukrajině
Lídři členských států Severoatlantické aliance schválili závěrečnou deklaraci summitu, potvrdili svůj závazek vůči kolektivní obraně a zároveň vyjádřili pokračující neochvějnou podporu Ukrajině, informuje TASR.
V šestibodovém dokumentu všech 32 spojenců uvedlo, že evropské státy a Kanada přebírají „větší odpovědnost za obranu Aliance“. Deklarace zároveň zdůrazňuje potřebu „silnější Evropy v silnějším NATO“.
Významná část dokumentu se věnuje Ukrajině. Zemi napadené Ruskem podle společného závěrečného prohlášení zveřejněného na webové stránce Aliance spojenci slíbili poskytnout vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě nejméně 70 miliard eur, v přepočtu necelých 1,7 bilionu korun, v roce 2026 a přinejmenším stejnou částku i v následujícím roce.
Spojenci také přivítali plánovaný úvěr Evropské unie pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, tedy necelých 2,2 bilionu korun, který má pomoci financovat pokračující obranu země proti ruské agresi.
Deklarace se věnuje také situaci na Blízkém východě. NATO v dokumentu zopakovalo, že Írán „nikdy nesmí získat jadernou zbraň“, a vyzvalo Teherán k respektování svobody plavby v Hormuzském průlivu.
14:45 – Donald Trump se v Ankaře setkal s Volodymyrem Zelenskym
Prezident Spojených států se na summitu NATO v Turecku setkal s ukrajinským prezidentem. „Myslím, že jsme si vypracovali velmi dobrý vztah,“ uvedl Trump na konto vztahů USA s Ukrajinou. „Tohle je teprve začátek,“ prohlásil s tím, že Ukrajina je podle něj „skvělá země“ se „skvělými lidmi“ a „má toho spoustu před sebou,“ cituje ČT24 jeho slova.
Na summitu panovala podle Trumpa „velká láska“. Trump se zeptal Volodymyra Zelenského, zda chce něco dodat. „Jsme jako vždy vděční za podporu Spojených států a za pozvání na tento summit,“ řekl ukrajinský prezident.
Na zasedání za zavřenými dveřmi Trump podle zdroje agentury AFP řekl, že USA chce zůstat v NATO, i když ho dříve opakovaně kritizoval a pohrozil i vystoupením z organizace, informuje TASR.
Turecko má podle Trumpa být znovu vpuštěno do programu F-35, což znamená, že by mu USA prodalo stíhačky F-35. Země byla z programu dříve vyhozena proto, že Turecko nakoupilo ruské obranné rakety.
14:45 – Andrej Babiš a Peter Pellegrini ocenili společné jednání vlád
Premiér Babiš se v Ankaře v úterý i ve středu setkal se slovenským prezidentem Pellegrinim. Na středečním bilaterálním jednání ocenili obnovení společných jednání slovenské a české vlády, informuje z Ankary zvláštní zpravodaj TASR. „Shodli jsme se, že jako spojenci máme společný zájem posilovat východní křídlo NATO,“ uvedl Pellegrini.
Prezident Petr Pavel s premiérem Andrejem Babišem chtějí jednotnou linku zahraniční politiky, ale na summitu „česká účast probíhá v některých momentech těžkopádněji,“ informuje blízkovýchodní zpravodaj České televize Andreas Papadopulos.
13:40 – Evropská komise odmítla Trumpovy ambice vůči Grónsku i hrozby Španělsku
Evropská komise očekává, že Spojené státy budou nadále dodržovat své závazky v oblasti obchodu a mluvčí Evropské komise Olof Gill na tiskovém briefingu v Bruselu zdůraznil, že Evropská unie bude nadále chránit zájmy všech svých členských států včetně Španělska a Dánska, informuje TASR.
„Očekáváme, že USA dodrží své závazky vyplývající ze společného prohlášení, tak jak jsme my dodrželi ty naše,“ poznamenal Gill s odkazem na obchodní dohodu podepsanou minulý rok mezi Bruselem a Washingtonem. „Jak jsme již uvedli, obchod mezi EU a Spojenými státy je hluboce propojený a vzájemně prospěšný. Zachování tohoto vztahu je proto v našem společném zájmu,“ vysvětlil neměnný postoj Komise.
Donald Trump však během summitu NATO v Ankaře oznámil, že nařídil přerušit veškerou obchodní výměnu mezi Spojenými státy a Španělskem. Zároveň označil Grónsko za „velký problém“ pro USA. Zopakoval, že ostrov potřebuje nejen pro vlastní bezpečnost, ale také pro bezpečnost celého světa.
V reakci na Trumpa Gill zdůraznil, že největší ostrov světa je autonomním územím Dánského království a o jeho budoucnosti mohou rozhodovat pouze obyvatelé Grónska a Dánska. „Územní celistvost, národní suverenita a nedotknutelnost hranic jsou základními zásadami mezinárodního práva. Jsou nezbytné nejen pro EU, ale i pro země po celém světě,“ podotkl Gill. „Nepřestaneme bránit tyto zásady a EU vyjadřuje plnou solidaritu s Dánskem a obyvateli Grónska,“ dodal.
12:04 – Trump nařídil přerušit obchod mezi USA a Španělskem
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ministru financí Scottu Bessentovi nařídil přerušit veškerou obchodní výměnu mezi Spojenými státy a Španělskem, píše TASR na základě zpráv agentur AFP a Reuters.
„Španělsko je v NATO hrozný partner. Neúčastní se. Neplatí. Nechci mít se Španělskem nic společného. Prosím, přerušte veškerý obchod se Španělskem včetně návštěv,“ citovala šéfa Bílého domu stanice CNBC po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Ani si s nimi nemluvte. Jsou to beznadějní, špatní lidé,“ doplnil Trump.
Kancelář španělského premiéra Pedra Sáncheze reagovala, že Trumpova slova bere klidně a považuje je za běžná. „Naše země udržuje vynikající sociální, kulturní a ekonomické vztahy se Spojenými státy a není naším záměrem, aby se to změnilo,“ stálo v prohlášení.
Spojené státy podle Sánchezovy kanceláře ze Španělska více dovážejí než tam vyvážejí a ze vzájemného obchodu Washington tedy benefituje víc. Zároveň je Španělsko v rámci EU členem celní a obchodní unie, ze které nemůže být jeden členský stát vyloučen. V neposlední řadě podle prohlášení hospodářské vztahy vytvářejí soukromé společnosti, a ne vlády. Agentura Reuters později informovala o interní komunikaci amerického ministerstva obrany. Obsahovala možnosti, jak by USA mohly potrestat spojence z NATO, o nichž se domnívají, že nepodpořily vojenské operace proti Íránu. Patřilo k nim mimo jiné suspendování Španělska z aliance.
Sánchez tehdy v reakci deklaroval, že Španělsko je „spolehlivým členem“ NATO, který plní všechny své závazky.
11:29 – Trump před začátkem summitu zkritizoval Alianci
Podle serveru Euractiv prezident USA Donald Trump před začátkem jednání se spojenci na summitu NATO v Ankaře ostře kritizoval Alianci. Uvedl, že není spokojený s postojem NATO ke Grónsku ani s tím, že mu podle jeho slov spojenci neposkytli podporu vůči Íránu, který označil za „největšího státního sponzora terorismu“.
Trump zároveň prohlásil, že chtěl postoje členských států NATO vůči Íránu otestovat, aniž by svůj záměr předem konzultoval s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. Dodal také, že příměří mezi Spojenými státy a Íránem podle něj skončilo poté, co se v úterý obnovily boje.
Zasedání právě začalo. Česko má mluvit 27 v pořadí, konec je naplánován na 15:30.
10:05 – Prezident Pavel jednal s finským prezidentem
Prezident Pavel zahájil den pracovní snídaní s bezpečnostními experty a následovalo bilaterální jednání s finským prezidentem Alexandrem Stubbem. Mluvili o finském konceptu národní obrany „comprehensive defense“ a o tom, co si z modelu může vzít Česko, informovala Kancelář prezidenta republiky.
9:04 – Rutte varuje před Ruskem
Spojené státy a prezident Donald Trump jsou pevně odhodlány podporovat NATO, výdaje na obranu však musí být spravedlivě rozděleny, sdělil při příchodu na úterní jednání generální tajemník aliance Mark Rutte. Šéf NATO poznamenal, že výdaje na obranu už se mezi Evropou a USA vyrovnávají. Kromě bezpečnostní situace za to podle něj může právě prezident Trump.
Útoky USA na Írán z noci z úterý (7. 7.) na středu označil za nezbytné a odůvodnil to porušením příměří. Rutte před médii zopakoval, že za dlouhodobou hrozbu považuje Rusko. Odkázal mu, že NATO je obranná aliance s miliardou obyvatel, která nezaútočí, ale v případě potřeby bude bránit každý centimetr svého území.
8:45 – První den summitu spolu premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel mluvili jen krátce
První den summitu patřil zejména neformálním jednáním. Během společné večeře v prezidentském paláci seděl premiér Andrej Babiš u stolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou a bulharským prezidentem Rumenem Radevem.
Prezident Petr Pavel jednal s albánským premiérem Edim Ramou, estonským premiérem Kristenem Michalem, chorvatským prezidentem Zoranem Milanovićem a belgickým premiérem Bartem De Weverem. Podle Hradu se rozhovory soustředily především na bezpečnostní situaci v Pobaltí a na západním Balkáně. Prezident přímo s premiérem údajně hovořil jen krátce. V hotelu se před odjezdem na večeři nesetkali vůbec.
