Zatímco dosud Washington vycházel z předpokladu, že se Rusko během války na Ukrajině vyvaruje jakýchkoliv přímých provokací vůči členským státům NATO, nové vyhodnocení situace varuje před opakem.
Podle zjištění deníku The Wall Street Journal (WSJ) by se ruský prezident Vladimir Putin mohl v nadcházejících letech pokusit otestovat, jak pevně Aliance stojí za svými závazky. Zpravodajské odhady pracují s poměrně širokým spektrem potenciálních kroků ze strany Ruské federace.
Mohlo by se jednat o masivní kybernetické údery zaměřené na klíčovou infrastrukturu členských zemí. Dále pak hybridní operace spočívající v nasazení neoznačených ozbrojených skupin s cílem obsadit omezené území na hranicích Aliance. A v neposlední řadě také omezený pozemní vpád přímo na východním křídle NATO.
Časový rámec pro tyto možné akce stanovují americké služby od letošního podzimu až do roku 2029. Pravděpodobnost nejradikálnějšího variantního vývoje, tedy přímého pozemního vpádu, je sice v tuto chvíli hodnocena jako nízká, analytici však upozorňují, že s postupujícím časem postupně roste.
Rostoucí frustrace Kremlu jako spouštěč
K přehodnocení amerického postoje přispívá vývoj na ukrajinském bojišti i vnitřní situace v Rusku. Vladimir Putin podle WSJ čelí vysokým očekáváním rychlého a jednoznačného vítězství. Ruský postup je pomalý a vykoupený extrémními ztrátami na životech i technice. Současně se projevuje rostoucí efektivita ukrajinských dronových úderů.
Klíčovou hrozbou prý není jen samotná provokace, ale nejasnost kolem reakce ze strany spojenců. Zatímco plnohodnotná vojenská agrese by téměř jistě vedla k aktivaci Článku 5 o společné obraně, odpověď na hybridní operace, kybernetické útoky či incidenty v tzv. šedé zóně zůstává předmětem debat.
