Od příštího roku seniorům a seniorkám opět stoupnou důchody. Jak se změní po valorizaci?
Od 1. ledna 2024 se zvýší penze v průměru o 400 korun. Průměrný důchod by tak měl činit zhruba 20 700 korun. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to oznámil na pondělní tiskové konferenci. Informuje o tom agentura ČTK.
Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19 461 korun. Od června se zvedl zhruba o 760 korun. Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 479 000. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší.
Důchod se skládá ze dvou částí. Solidární základní výměra je pro všechny stejná. Letos činí 4040 korun. Odpovídat má desetině průměrné mzdy. V zásluhové procentní výměře se pak odrážejí odpracované roky, výše odvodů z výdělků a počtu vychovaných dětí.
Důchody se podle zákona zvyšují pravidelně vždy od ledna o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen. Ve Sněmovně je nyní novela, která má valorizace přibrzdit. Penze by měly růst o třetinu růstu reálných mezd jako do roku 2018 a o růst cen pro seniorské domácnosti.
Nyní by se podle Jurečky měla zvednout jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Dodal, že přesné údaje zveřejní po 4. září. Tomáš Machanec z Ministerstva práce a sociálních věcí navíc upozornil na to, že na lednovou valorizaci nebude mít ještě vliv novela, která mění pravidla pro výpočet růstu penzí.
Novela, která je nyní ve Sněmovně, by měla změnit výpočet výše valorizace důchodů tak, že by se zvyšovaly vždy o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd místo nynější poloviny. Zároveň návrh počítá se zrušením mimořádných valorizací, ke kterým dochází při inflaci vyšší než pět procent. Nově by je měly nahradit dočasné příspěvky, které by neměly vliv na následující řádnou valorizaci.
Chystá se důchodová reforma
Změna valorizačního vzorce je součástí reformy penzí, kterou vláda představila v květnu a jejímž cílem je snížit rostoucí výdaje na důchody. Loni na ně stát vydal téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Na konci května před letošní mimořádnou červnovou valorizací dosahoval deficit důchodového pojištění bezmála 30 miliard korun.
Návrhy zákonů mají upravit důchodový věk, výši nových penzí či dřívější důchod pro náročné profese. Ministerstvo by je mělo předložit na podzim, a pokud projdou legislativním schválením, změny by měly platit od roku 2025. „Zhruba u dvou až tří opatření počítáme, že jejich účinnost bude s ohledem na technické aspekty od roku 2026, nebo od roku 2027,“ řekl ministr.
Podle návrhu by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Minimální odvody živnostníků by se měly v příštích letech navýšit. Náročné profese by měly mít možnost chodit do penze dřív.
Odpůrci snížení valorizace penzí mluví o ožebračování nebo okrádání důchodců. Opozice tvrdí, že vláda chce zadlužování státu řešit na jejich úkor. Hnutí ANO a senátoři se proto v květnu obrátili na Ústavní soud. Podle kabinetu jsou ale změny nutné, bez nich by systém penzí nebyl udržitelný.
Jurečka argumentuje tím, že průměrná starobní penze vzrostla za poslední rok a půl zhruba o 30 procent, důchody se snižovat nebudou a každý rok porostou. „Česká republika - jak se lidově říká - prošvihla několik dobrých příležitostí, kdy mohla udělat odvážnější důchodovou reformu a mohla ji udělat dříve. Dnes jsme v situaci, kdy ji děláme za minutu dvanáct,“ uvedl Jurečka. Podle něj má být spoření na stáří doplněk a v reformě je potřeba klást větší důraz na ocenění rodičovství.
