Taková je totiž hodnota materiálu končícího na skládkách, náklady na výsyp a odvody EU za nízkou míru recyklace.
Češi sice třídí, ale jen 17 % použitých PET lahví se dále využívá. Plechovky se na novou výrobu nevyužívají vůbec, tvrdí nová analýza.
To Česko přitom stojí další peníze. Analýza Institutu cirkulární ekonomiky a Iniciativy pro zálohování ukázala, že 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí. Dalších 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp, a 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví.
Hodnotu materiálu, který končí na skládce bez dalšího využití, vyčíslili na 640 milionů korun. Dohromady nás tak nezálohování vyjde na 1,5 miliardy korun ročně. „Do této částky se promítají pokuty za nerecyklovaný obalový plast uvedený na trh, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie, ztráta hodnoty obalů, které nebyly, ale přitom mohly být dále využity, nebo náklady obcí na odpadové hospodářství s materiály, o něž by se po zavedení zálohování nemusely starat,“ uvádí Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.
Nejde ale jen o náklady související s PET lahvemi. Vniveč přijdou i plechovky, z nichž tři čtvrtiny končí ve směsném odpadu. Nápojové obaly navíc často končí v přírodě nebo na ulicích měst a obcí. V Evropě přitom zálohování zavedlo už 17 států.
Iniciativa pro zálohování je projekt výrobců nápojů, jako je Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj, jejichž cílem je právě zálohování.