V závěrečném prohlášení summitu v nizozemském Haagu představitelé 32 aliančních zemí rovněž potvrdili svůj závazek ke vzájemné obraně, informuje TASR podle agentury AFP.
Částka rovnající se nejméně 3,5 procenta ročního HDP každého státu bude podle závěrečného prohlášení určena přímo na vojenské účely. Další peníze v hodnotě 1,5 procenta HDP budou každoročně vyčleněny na „ochranu kritické infrastruktury, obranu našich sítí, zajištění civilní připravenosti a odolnosti, rozvoj inovací a posílení naší obranné průmyslové základny“.
Pokrok v plnění těchto výdajových cílů bude vyhodnocen v roce 2029. Spojenci se dohodli, že budou předkládat roční plány, aby zajistili splnění tohoto výdajového cíle.
Státy Aliance podle prohlášení zdůraznily svůj závazek ke vzájemné obraně. „Znovu potvrzujeme náš trvalý závazek ke kolektivní obraně, jak je zakotven v článku 5 Washingtonské smlouvy – že útok na jednoho je útokem na všechny,“ uvedli vedoucí představitelé.
NATO rovněž označilo Rusko za „dlouhodobou hrozbu“ pro kolektivní bezpečnost členských států a potvrdilo podporu Ukrajině, jejíž bezpečnost „přispívá k naší bezpečnosti“. Ve svém prohlášení uvedli, že stojí „jednotně tváří v tvář intenzivním bezpečnostním hrozbám a výzvám, zejména dlouhodobé hrozbě, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost“.
Pavel: Nikdo nebyl vyloženě proti
Podle českého prezidenta se žádná země na summitu Severoatlantické aliance v Haagu výslovně nepostavila proti dohodnutému zvýšení výdajů na pět procent HDP nejpozději do roku 2035. Odpovídal tak na otázky ohledně postoje Slovenska nebo Španělska, které měly před summitem určité výhrady.
„Nikdo výslovně neodmítl cíl dosáhnout pěti procent do deseti let. Někteří ovšem zdůrazňovali, že důležitějším poznatkem než pět procent je to, čeho bude dosaženo zpětně,“ řekl Pavel. Souhlasí také s tím, že samotná procentní tabulka nestačí, ale že důležité bude naplnění obranných plánů Aliance.
