Parlamentní volby v Izraeli přinesly mimořádnou volební účast na úrovni 77,7 procenta, ale uvrhly zemi do hlubokého politického patu.
Volební úterý v Izraeli provázela masivní účast voličů. Podle Ústřední volební komise dosáhla účast při uzavření volebních místností ve 22:00 místního času (21:00 našeho času) 77,7 procenta, což je nejvyšší účast od roku 1999 a skok o více než sedm procentních bodů oproti volbám v roce 2022.
Vysoká účast však nepřinesla jednoznačného vítěze. Podle předběžných výsledků po zpracování 32,5 procenta volebních okrsků má tábor premiéra Benjamina Netanjahua 59 křesel, zatímco opoziční blok dosahuje 46 křesel. Netanjahuova strana Likud má zatím 29 mandátů a strana Jašar jeho rivala Gadiho Eisenkota 20.
Pro získání vládní většiny ve 120členném Knesetu je přitom nezbytných alespoň 61 poslanců. Aktualizované exit polly izraelských televizí přitom mluví o ještě těsnějším vyrovnání obou bloků (například Channel 13 přisoudil oběma táborům shodně po 51 křeslech). Pro Netanjahua jde o citelný propad, jelikož v dosavadním parlamentu disponovala jeho koalice pohodlnou většinou 68 mandátů.
Netanjahu tlačí na pravici, Eisenkot mluví o konci jeho éry
V nočním projevu před příznivci v Jeruzalémě Netanjahu přímo neoznámil vítězství, ale zdůraznil, že Likud zůstává nejsilnějším politickým subjektem v zemi: „Musíme vytvořit silnou pravicovou vládu. Židovská a sionistická většina se musí sjednotit.“ Premiér ve svém vystoupení vyzdvihl vojenské operace po útoku Hamásu z října 2023, deklaroval, že Izrael ve spojení s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dokáže definitivně skoncovat s íránskou hrozbou, a znovu kritizoval korupční vyšetřování vedená proti své osobě.
Z centrály v Tel Avivu mu oponoval lídr opoziční strany Jašar a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot: „Lid se vyslovil proti pokračování Netanjahuovy vlády. Při volbách s takovou vysokou účastí by bylo chybou vyhlásit další kolo voleb.“ Eisenkot obvinil premiéra z úplného selhání a důrazně ho varoval před politickým zneužíváním armády: „Netanjahu, ani se neopovažujte zneužívat bezpečnost Izraele pro své politické cíle.“ Reagoval tím na stupňující se premiérovu rétoriku ohledně útoků na Írán, která by podle opozice mohla sloužit jako záminka pro umělé prodlužování koaličních jednání.
Arabské strany v pozici nechtěného tvůrce většiny
Klíčovým faktorem povolební reality je posílení arabských stran, které by podle odhadů mohly obsadit 11 až 19 parlamentních křesel. Matematicky právě tyto mandáty rozhodují o tom, kdo by mohl překročit hranici 61 hlasů.
Reálná politická dohoda je však v nedohlednu. Netanjahu označil úvahy o vládě s podporou arabských subjektů za hanbu a neakceptovatelné bezpečnostní riziko. Koaliční spojenectví s nimi však podle agentury Reuters striktně odmítá i Eisenkotův tábor. Izrael se tak ocitá v hrozbě dalšího vyčerpávajícího povolebního vyjednávání s rizikem politické paralýzy.
