Globální klima čelí dalšímu extrémnímu náporu.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se blížíme k historickému teplotnímu maximu. Posledních dvanáct let bylo vůbec nejteplejších v historii pozorování, přičemž za první tři čtvrtletí tohoto roku byla průměrná globální teplota o 1,47 stupně vyšší v porovnání s předindustriální érou. Situaci dramaticky zhoršuje jev El Niño.
Ten v prosinci pravděpodobně dosáhne rekordní síly a podle šéfky WMO Celeste Saulo přinese další vlny veder a výkyvy počasí i v průběhu roku 2027.
Oteplování atmosféry provází kritický stav světových vod a ledovců. Teploty moří opakovaně přepisují měsíční rekordy, což pohání ničivější bouře a urychluje vzestup mořské hladiny. Extrémní ztráty hlásí také světové ledovce – jen loni přišly o 400 gigatun hmoty, což představuje úbytek rovnající se pěti olympijským bazénům za každou sekundu roku. Rozsah mořského ledu v Arktidě se propadl na historická minima a zásoby pitné vody na Zemi kontinuálně klesají už od roku 2014.
Extrémy počasí čím dál tvrději zasahují lidské životy, energetiku a zemědělství. Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce historicky poprvé označila zdravotní rizika spojená s El Niñem za mimořádnou zdravotní situaci, zejména kvůli ohrožení dodávek potravin a šíření nemocí.
Pozitivem zůstává alespoň fakt, že systémy včasného varování před katastrofami se za posledních deset let rozšířily z 55 na 136 zemí, avšak experti a expertky před summitem COP31 žádají ještě vyšší investice do globálního monitorování počasí.
