Podle ředitele Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Jiřího Peterky se budou žraloci v budoucnu více vyskytovat i tam, kde to nyní není až tak běžné.
U pobřeží turisticky oblíbeného Španělska byl za posledních sedm dní spatřen už třetí žralok. Naposledy jeden z druhů spatřila skupina rybářů nedaleko Puerto Pollensa, malého města na severu Mallorky. Informoval o tom server Mirror. Podle ředitele Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Jiřího Peterky se budou žraloci v budoucnu více vyskytovat i tam, kde to nyní není až tak běžné.
Tři žraloci v jednom týdnu
Poslední žralok pozorovaný skupinou rybářů na Mallorce v pátek se podle informací deníku Majorca Daily Bulletin chytil na vlasec. Rybáři vypnuli motor a chtěli zvířeti pomoci. Žralok nakonec sám odplul. Podle všeho šlo o žraloka šedého. Ten se živí rybami a pro člověka není nebezpečný, pokud není vyprovokován. Jeho přítomnost na hladině je však překvapivá vzhledem k tomu, že se obvykle vyskytuje v hloubce až 6 500 stop.
Zpráva se objevila jen den poté, co byl pozorován jiný druh žraloka u španělského pobřeží na pláži Aguamarina jižně od Alicante. Jedna starší žena na místě utrpěla panický záchvat poté, co si uvědomila, že se zvíře nachází v bezprostřední blízkosti. Podle zpráv místních obyvatel se jednalo o žraloka modrého, který měřil něco přes dva metry. Stejný druh byl v pátek spatřen také v přístavu Ciutadella na Menorce. Tento žralok byl podle očitých svědků velmi blízko. Místní proto spekulují, že mohl být zraněný.
Podle ředitele Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Jiřího Peterky ale poslední případy ze Španělska nelze srovnávat s nedávným případem v Egyptě, kde žralok tygří napadl a zabil mladého Rusa. „Pozorované případy tak působí spíše jako důsledek soužití s člověkem. (...) Že se v kratším časovém rozmezí sešlo u španělských břehů několik případů spatření různých druhů žraloků, je podle mě spíše náhoda,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Peterka ale doplnil, že se některé druhy žraloků mohou kvůli oteplování jižních vod na sever přesouvat. „Areály jejich rozšíření se budou měnit a mění, teplomilnější druhy se budou dostávat více na sever, zatímco ty chladnomilnější budou naopak zatlačeny více na sever či do větších hloubek.“
