Hlavní výzvou je držet Rusko co nejdál od hranic Česka. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Musíme si uvědomit, že na Ukrajině brzdíme ruskou imperiální expanzi, která si brousí zuby i na region střední Evropy, na baltské země,“ uvedl Lipavský. V důsledku toho Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance (NATO) a Švédsko je blízko členství.
Pomoc Ukrajině, ať už je vojenská, humanitární, finanční, politická i morální, je podle něj i ve prospěch evropské bezpečnosti.
„Pokud Ukrajina padne, tak budeme čelit Rusku o něco blíže – doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku, a to nesmíme připustit,“ dodal.
Únava z války, o které se často hovoří, se podle Lipavského projevuje různými způsoby. „Nicméně pokud by snad platilo, že budeme unaveni naší vlastní bezpečností, tak ztrácíme i naši svobodu a suverenitu,“ podotkl ministr. Za důležité považuje i vysvětlovat veřejnosti nutnost podpory Ukrajiny.
Shoda EU je těžká
Nedávné jednání Evropské rady podle Lipavského ukázalo, že evropské státy jsou schopny se dohodnout. „I když jsme byli svědky toho, že Maďarsko některé věci dlouho blokovalo, některé ještě blokuje,“ řekl. Kvůli maďarskému vetu se summit EU neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby.
„V Evropě pravidelně všem říkám, že naší hlavní výzvou je držet Rusko co nejdál od našich hranic. K tomu musí směřovat naše politika. Debaty nejsou jednoduché, nicméně vidíme, že ve výsledku se evropské země jsou schopny domluvit,“ řekl Lipavský.
Věří, že shoda nakonec bude nalezena na mimořádném summitu 1. února.
