Letošní zima může být ve střední Evropě o něco zajímavější, než naznačovaly první výhledy.
Aktuální modely sice stále počítají spíš s nadprůměrnými teplotami, zároveň ale upozorňují na možné oslabení polárního víru. To by mohlo otevřít cestu studenému arktickému vzduchu i směrem do Evropy.
Polární vír funguje jako rozsáhlá cirkulace, která pomáhá držet nejchladnější vzduch v oblasti Arktidy. Pokud je silný, zůstává chlad převážně na severu. Když ale zeslábne nebo se naruší, může se proudění více zvlnit a studený vzduch proniknout výrazněji na jih.
Právě oslabení polárního víru naznačují některé dlouhodobější modely pro nadcházející zimu. Ve hře je také silné El Niño, které může dění ve stratosféře ovlivnit. Aktuální výhledy zároveň naznačují, že ve střední Evropě by mohlo napadnout více sněhu, než ukazovaly dřívější modely, zejména během února. Jde ale stále o dlouhodobé předpovědi zatížené značnou nejistotou.
Historie počasí ve šnečích ulitách
Zatímco meteorologové pomocí modelů zkoušejí odhadnout, co nás čeká v následujících měsících, vědci hledají nové způsoby, jak zjistit, jaké počasí panovalo v minulosti. Pomoct jim v tom překvapivě můžou i šneci.
Nová studie australských vědců ukázala, že šnečí ulita může fungovat jako malý přírodní archiv. Podobně jako letokruhy stromů totiž postupně roste spolu se svým obyvatelem a v jednotlivých vrstvách uchovává chemické stopy prostředí, ve kterém šnek žil.
Výzkumníci analyzovali ulitu suchozemského šneka druhu Figuladra bayensis z australského Queenslandu. Pomocí radiokarbonového datování zjistili, že žil přibližně čtyři a půl roku. V jeho ulitě následně dokázali rozeznat chemické stopy spojené s výraznými dešti a bývalými tropickými cyklony.
Nejvýrazněji se do ulity zapisovaly právě extrémní srážkové události. Běžné sezonní změny počasí byly kvůli místním podmínkám méně patrné, zatímco velké deště zanechaly v poměru izotopů kyslíku čitelnější stopu.
Podobné ulity by tak vědcům mohly pomoci rekonstruovat extrémní počasí i v obdobích, ze kterých nemáme moderní meteorologická měření. Šnek tak na zádech nenosí jen svůj domeček, ale za určitých podmínek také malý archiv počasí, které během života zažil.
