Lidé si stěžují na pálení očí a potíže s dýcháním.
Mraky toxického dýmu, které se dostaly do ovzduší po americko-izraelských leteckých úderech na ropná zařízení v Íránu, se vrátily zpět na zem v podobě nebezpečného černého deště. Zahraniční odborníci v oblasti zdravotnictví v této souvislosti upozornili na závažné riziko pro tamní obyvatele.
Lidé v íránské metropoli Teherán si už minulý týden stěžovali na pálení očí a potíže s dýcháním poté, co se tmavé olejovité srážky objevily okolo hlavního města. Předcházely tomu nálety na několik ropných skladů a rafinerií v této oblasti.
Sloupy tmavého dýmu byly za uplynulé dva týdny války na Blízkém východě vidět i v jiných částech regionu.
Experti upozorňují, že déšť z atmosféry v krátkém čase vyplavuje nebezpečné chemikálie a lidé vystavení tomuto černému dešti by měli přijmout preventivní opatření, aby se vyhnuli krátkodobým i dlouhodobým zdravotním rizikům.
Katastrofa může vést k předčasné smrti či zvýšit riziko rakoviny
Černý déšť se vyskytuje, když se saze, popel a toxické chemikálie spojí s kapkami vody v atmosféře a následně spadnou zpět na zem. Jde o běžný jev například po požárech ropných rafinerií či ropných polí. Může se však vyskytnout i při lesních požárech, erupcích sopek nebo průmyslovém znečištění.
Mikroskopické saze, jejichž částice jsou přibližně 40krát menší než tloušťka lidského vlasu, se mohou usadit hluboko v plicích a dostat se do krevního oběhu, což způsobuje problémy s dýcháním a srdcem. To může vést k předčasné smrti či zvýšit riziko rakoviny, upozorňují experti.
Odborníci lidem radí zůstat v uzavřených prostorech a nosit roušky
Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučili lidem v Íránu podle možností zůstat v uzavřených prostorech a nosit roušky. Upozornili také na to, že takový déšť bývá často kyselý, což může způsobit popáleniny na kůži a poškození plic.
Obyvatelé Íránu se obávají i toho, že znečištěný déšť obsahující těžké kovy může kontaminovat rezervoáry s pitnou vodou a vodní toky.
Při požárech, které se podaří rychle uhasit, vítr většinu sazí a chemikálií rozptýlí a z atmosféry zmizí za přibližně tři až sedm dní. Při vyhoření palivových nádrží to obvykle trvá jen několik hodin. Ropná pole však mohou hořet celé měsíce, jak se to stalo například v Kuvajtu během války v Perském zálivu před 25 lety.
