Proč některé lidi tak zasáhlo, že mají ženy dělohu, a proč český zdravotní systém neschopenkami nic neřeší?
Před několika dny se do povědomí české veřejnosti dostala petice, která navrhuje zavedení menstruačního volna. „Cílem této petice není znevýhodňování mužů ani neodůvodněné privilegování žen. Jde o narovnání podmínek na základě biologické reality a o vytvoření humánního pracovního prostředí,“ popisuje její autor Petr Tůma.
Řekl*a bys, že jde o naprosto normální krok, který by mohl ulevit stovkám žen trpících bolestivou menstruací? Já bych řekla, že ano, ale někteří lidé na sítích si to nemyslí. Pojďme si říct, co všechno nám moudří lidé (převážně muži) poradili a proč je petice tak moc zasáhla, že se neudrželi a pustili se do zběsilého psaní komentářů.
Menstruační volno není privilegium ani výsada, je to férový krok směrem k humánnímu pracovnímu prostředí.
Kocovina versus biologie
„V rámci reciprocity navrhuju pro muže uzákonit pochlastační volno. V podstatě se také opakuje periodicky, a pracujte, když máte hafo zbytkáče pod kulichem...,“ uvádí jeden z komentujících sršící vtipem. Nevím, jak ty, ale já se nesměju.
Porovnávat stav, kdy se nemůžete ani postavit na nohy, protože vaším tělem prochází vlny obrovských křečí, které jsou často doprovázené zvracením a migrénami, s kocovinou je jednoduše mimo. Bolestivou menstruací neboli dysmenoreou trpí celosvětově 91 procent žen v reprodukčním věku. Z toho 29 procent zažívá silnou bolest. Chápu, že tento muž, říkejme mu třeba Milan, nerozumí tomu, jak fungují ženská těla, ale co si příště místo komentování nevyhledat, třeba co je to endometrióza?
Jako by šlo o výmysl. Jako by ženská bolest jednoduše nic neznamenala a měly bychom být všechny kolektivně zticha, protože jsme přece chtěly stejná práva jako muži.
„A nemáme gender? Víc žen do managementu, víc žen do politiky. Zaveďme kvóty. Stejné mzdy, ale lehčí práci pro ženy. Takže rovnoprávnost, ale s výhodami. Ženy chtějí stejný peníze jako muži, ale chtějí lehčí práci, protože jsou slabší. Chtějí kvóty, být v managementu, ne pro schopnosti, ale protože jsou ženy. Chtějí volné dny při menstruaci. Takže jsme si rovni nebo mají mít ženy privilegia?“ píše další.
Přemýšlím nad tím, kde čtenář vidí ta privilegia. Přijde mu několikadenní krvácení doprovázené bolestmi jako zábava? Pojďme dál.
„Mají emancipaci, mají. Chlapi taky nemají menstruační volno. Protože vydržet s ženskou v období menstruace by si zasluhovalo ne volno, ale rovnou dovolenou,‘‘ přidává se další čtenář se svým vtipem, kterému se směje jenom on sám. Já tedy doufám, že se snažil o sexistický vtip, protože pokud nerozumí tomu, proč muži nemají menstruační volno, tak bych mu doporučila, aby se vrátil na první stupeň základní školy.
Fascinuje mě, kolik lidí si v této diskusi hraje s pojmem emancipace. Jako by šlo o výmysl. Jako by ženská bolest jednoduše nic neznamenala a měly bychom být všechny kolektivně zticha, protože jsme přece chtěly stejná práva jako muži. V komentářích se křičí o tom, co dostanou muži, aby se ten jeden den dorovnal. Ale já se ptám, nemají toho už dost?
Tak si vezmi neschopenku
Několik komentářů se opíralo o to, že jde o zdravotní problém, což znamená, že by ženy měly využít neschopenku. Na první pohled jde vlastně o naprosto logický argument. Jsi nemocná, zajdi si pro razítko k lékaři a nepracuj. Jenomže v praxi dost naráží na realitu českého zdravotnictví.
Kladu si tedy otázku, jestli by otázka menstruačního volna vyvolávala takové emoce, kdyby menstruovali muži, kteří vykřikují o tom, jak je myšlena nefér a jak ženy zneužívají toho, že mají dělohu.
Představ si, že každý měsíc, a to znovu a znovu, musíš kvůli dvěma dnům plným bolesti vyrazit k praktickému lékaři či lékařce nebo gynekologovi*gynekoložce, abys získala neschopenku. Nevím, jak to má s kapacitami tvůj lékař, ale moje gynekoložka nemá kapacitu, aby mě mohla přijímat každý měsíc. A co teprve ženy, které jezdí do ordinací mimo svoje města, protože bylo všude plno?
Ve dnech, kdy se nemůžete postavit na nohy, natož sednout na vlak a vyrazit pro kousek papíru. Menstruace je pravidelný biologický proces, který pro mnoho z nás určuje, co jsme zrovna schopné dělat. Kladu si tedy otázku, jestli by otázka menstruačního volna vyvolávala takové emoce, kdyby menstruovali muži, kteří vykřikují o tom, jak je myšlena nefér a jak ženy zneužívají toho, že mají dělohu.
Když Španělsko uzákonilo placené menstruační volno, zhroutila se snad ekonomika a muži ztratili všechna svá privilegia?
Představa, že si ženy vymýšlejí svoje bolesti, aby získaly „privilegia“ je zcestná. Nikdo neodvede dobrou práci, když se skoro nemůže pohnout, má v sobě už několikátý Ibalgin a dvakrát zvracel. Konverzace o menstruačním volnu by se měla zaměřit na pragmatická řešení.
Když Španělsko uzákonilo placené menstruační volno, zhroutila se snad ekonomika a muži ztratili všechna svá privilegia? Podobná pravidla už roky úspěšně fungují v Asii nebo v řadě progresivních soukromých firem po celém světě. Výsledkem je vyšší produktivita, spokojenější zaměstnankyně a větší loajalita vůči firmě.
Rozlícené komentáře bohužel dokazují, jak moc v naší společnosti stále chybí osvěta. Dokud budeme velmi vážné zdravotní komplikace, jako je endometrióza, stavět na stejnou úroveň jako kocovinu po popíjení piva, nikam se neposuneme. Menstruační volno není privilegium ani výsada, je to férový krok směrem k humánnímu pracovnímu prostředí.
