Zatímco Kyjev čelí nejtvrdším ruským útokům za poslední měsíce a Ukrajině docházejí střely do systémů Patriot, v Ankaře začínají klíčová jednání summitu NATO. Hlavními tématy jsou protivzdušná obrana i dlouhodobé financování ukrajinské obrany.
Situace se v posledních dnech výrazně zhoršila. Poslední rozsáhlý raketový útok na Kyjev si vyžádal nejméně 12 mrtvých a desítky zraněných. Jen během prvního červencového týdne ukrajinská protivzdušná obrana podle dostupných údajů zachytila čtyři ze 49 přilétajících balistických raket. Dva velké útoky na kyjevskou oblast si během jediného týdne vyžádaly nejméně 57 civilních obětí a stovky zraněných.
Právě proto prezident Volodymyr Zelenskyj označil posílení protivzdušné obrany za nejvyšší prioritu jednání. Na fóru obranného průmyslu NATO vyzval spojence k urychleným dodávkám střel do systémů Patriot a zároveň k investicím do evropských protibalistických technologií. Podle ukrajinského prezidenta je země schopna většinu obranných potřeb zajistit vlastními silami, ochrana před balistickými raketami však závisí na rozhodnutí partnerů.
Drony, miliardová pomoc i příslib dalších F-16
Ještě před závěrečnými jednáními summit přinesl několik konkrétních výsledků. Ukrajina podepsala dohody o spolupráci v oblasti bezpilotních technologií s Dánskem, Nizozemskem a Estonskem. Dokumenty počítají se společným vývojem a výrobou dronů, sdílením technologií i rozšiřováním obranné výroby.
Další podporu oznámila Kanada, která představila nový balík vojenské pomoci v hodnotě 900 milionů kanadských dolarů. Součástí pomoci mají být mimo jiné prostředky protivzdušné obrany, munice, vojenské vybavení i podpora energetické infrastruktury.
Významné oznámení přišlo také z Belgie. Ministr obrany Theo Francken uvedl, že po dokončení přezbrojení belgického letectva na letouny F-35 bude Brusel připraven předat Ukrajině prakticky celý svůj park stíhacích letounů F-16. Letos by měla Ukrajina získat první čtyři belgické stroje.
Rozhoduje se o 140 miliardách eur
Jedním z nejdůležitějších bodů summitu je schválení dlouhodobého finančního závazku pro ukrajinskou obranu. Návrh závěrečné deklarace počítá s tím, že členské státy NATO poskytnou Ukrajině nejméně 70 miliard eur v roce 2026 a stejnou částku také v roce 2027. Celkově by tak Kyjev během dvou let získal minimálně 140 miliard eur na obranu proti ruské agresi.
Součástí deklarace má být také významný politický posun. NATO by mělo vůbec poprvé označit Ukrajinu za „přispěvatele bezpečnosti“ (security contributor), tedy stát, který aktivně posiluje bezpečnost euroatlantického prostoru. Tento pojem Aliance dosud ve vztahu ke Kyjevu nepoužívala a analytici jej považují za důležitý politický signál směrem k budoucímu sbližování Ukrajiny s NATO.
Analytik: Klíčové budou finance, protivzdušná obrana i dronové technologie
K situaci se nám vyjádřil také bezpečnostní analytik Šimon Ságner, který dlouhodobě sleduje vývoj války na Ukrajině, považuje za nejdůležitější výsledek summitu právě schválení dlouhodobého financování ukrajinské obrany. Podle něj bude pro Kyjev zásadní, zda členské státy definitivně potvrdí návrh závěrečné deklarace počítající s podporou ve výši nejméně 70 miliard eur ročně v letech 2026 a 2027.
Vedle financování očekává další posun především v oblasti protivzdušné obrany a rozvoje dronových technologií. Připomíná, že Ukrajina již během prvního dne summitu uzavřela dohody s Dánskem, Nizozemskem a Estonskem, které mají rozšířit společný vývoj i výrobu bezpilotních systémů. Za významný označuje také nový kanadský balík vojenské pomoci zahrnující prostředky protivzdušné obrany včetně střel pro systémy Patriot.
Podle Ságnera může být důležitým výsledkem také zapojení dalších evropských států do společných iniciativ financujících dodávky amerických zbraní pro Ukrajinu. Tyto mechanismy mají pomoci zajistit stabilnější financování vojenské pomoci i v situaci, kdy Spojené státy mění podobu své podpory Kyjevu.
Definitivní podobu závěrečné deklarace i konkrétní nové závazky členských států by měli lídři NATO představit po skončení hlavního jednání summitu.
