Větrné elektrárny mají v Česku velkou podporu, ale ne každý je chce za svým domem. Nejvíc jim fandí mladí do 30 let, ukazují data STEM. O výstavbě větrníků teď rozhodují lidé ve 20 místních referendech, která se konají společně s komunálními volbami.
Rozvoj větrné energie a obnovitelných zdrojů obecně podporuje 70 až 80 procent Čechů a Češek. Kdyby ale lidé měli v referendu rozhodovat o stavbě větrné elektrárny ve svém okolí, pro by hlasovalo necelých 40 procent z nich. Více než 30 procent by bylo proti a zhruba pětina zatím nemá jasný názor. Vyplývá to z dat výzkumného ústavu STEM, která shrnuje projekt České zájmy.
Mladí větrníkům věří víc než starší generace
Jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje postoj k výstavbě větrných elektráren, je věk. Zatímco mladí lidé jsou novým technologiím otevřenější, u starších generací podpora klesá. Celých 71 procent lidí do 30 let považuje větrné elektrárny za důležité pro energetickou bezpečnost Česka a věří, že by v budoucnu mohly přinést levnější elektřinu.
„Zatímco myšlenku rozvoje větrné energie obecně podporuje 70 až 80 procent lidí, na lokální úrovni se společnost štěpí na tři zhruba vyrovnané bloky,“ vysvětluje analytik Martin Philipp z výzkumného ústavu STEM.
Podle analytiků se lidé bojí hluku nebo toho, jak budou vysoké turbíny v krajině vypadat. V Česku navíc zatím stojí poměrně málo větrných elektráren, takže většina lidí s nimi nemá osobní zkušenost. Lidé také přemýšlejí nad tím, jak by větrníky ovlivnily jejich každodenní život.
O větrnících teď rozhodují lidé ve 20 referendech
Jak rozdílné názory na větrné elektrárny lidé mají, ukážou i letošní komunální volby. Ve 20 místních referendech, která se konají společně s volbami 9. a 10. října, totiž obyvatelé rozhodují právě o budoucnosti větrníků ve svém okolí.
O výstavbě budou hlasovat třeba lidé ve čtyřech obcích na Svitavsku nebo v Petroupimi, Soběhrdech a Teplýšovicích na Benešovsku. Podle analýzy Svazu moderní energetiky zájem o podobná hlasování výrazně roste. Zatímco v letech 2006 až 2022 se konalo v průměru jen jedno až dvě referenda ročně, letos jich má být celkem 30. V dosavadních hlasováních se pro výstavbu větrníků rozhodla zhruba třetina obcí.
Povolení větrníku může trvat i pět let. Co z toho mají obce?
Povolení na výstavbu větrné elektrárny může v Česku trvat pět i více let. Podle právničky a expertky na obnovitelné zdroje Laury Otýpkové z organizace Frank Bold se sice povolování v posledních letech zrychlilo, stále je ale komplikované.
Pomoci měly takzvané akcelerační oblasti, tedy místa, kde by stavba větrných a solárních elektráren měla získat povolení rychleji, původně už za jeden rok. „Ty jsou ale nakonec nastavené tak nešťastně, že se v nich možná výstavba naopak spíš zastaví,“ upozorňuje Otýpková pro Refresher.
Vláda totiž letos v červenci výrazně zmenšila území, kde by tyto oblasti mohly vzniknout. Pro rychlejší výstavbu tak zbývá mnohem méně prostoru. „Limitující jsou taky neodůvodněné výškové limity větrných elektráren, které neumožňují využít nejmodernější a nejúčinnější technologie,“ doplňuje.
Podle expertky je zásadní také přístup investorů k místním obyvatelům. „Všímáme si ale také, že klíčová je otevřená komunikace developera s místní obcí i komunitou. Bez transparentnosti a jasných benefitů pro obec přichází odpor místních,“ vysvětluje.
Obce přitom mohou z výstavby větrníků získat různé výhody. Investoři jim často nabízejí finanční příspěvky, opravy cest nebo podporu místní infrastruktury. Někdy mohou obce získat i podíl na projektu, případně přímo vlastnit jednu z elektráren. „Místní obyvatelé pak mohou využívat levnější elektřinu díky jejímu sdílení v energetické komunitě,“ dodává Otýpková.
Česko ve větrné energii zaostává za Evropou
Zatímco v Česku se o stavbě větrníků často vedou spory, v některých evropských zemích už tvoří významnou část výroby elektřiny. Podle dat asociace WindEurope pokryla větrná energie v roce 2025 přibližně 19 procent spotřeby elektřiny v Evropské unii. V Dánsku to bylo dokonce 50 procent, v Litvě 33 procent a ve Švédsku 30 procent.
Česko je na tom výrazně hůř, větrné elektrárny se u nás na výrobě elektřiny podílejí jen zhruba jedním procentem. V roce 2025 tu přibyly větrné elektrárny s výkonem pouhých 13 megawattů. Pro srovnání, Německo ve stejném roce instalovalo více než 5 200 megawattů.
Podle Martina Sedláka, programového ředitele Svazu moderní energetiky, přitom Česko riskuje, že bude muset čistou energii draze dovážet. „Každá megawatthodina vyrobená z domácích větrných elektráren posiluje naši energetickou bezpečnost a snižuje zranitelnost ekonomiky na výkyvech cen fosilních paliv,“ upozorňuje.
Větrné elektrárny navíc nemusí sloužit jen k výrobě elektřiny. Podle vědců mohou ty mořské za určitých podmínek také ovlivňovat teplotu hladiny oceánu.
Do debaty vstupují i dezinformace
Odpor proti větrným elektrárnám navíc posilují dezinformace, které se šíří hlavně na sociálních sítích a místních diskusních fórech. Podle únorové analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se původně lokální spory stále častěji mění v širší konflikty mezi městem a venkovem nebo obyvateli a politickými elitami.
„V České republice se tedy vynořuje nový konflikt, v němž je boj o větrné elektrárny často rámován velmi vyhroceně,“ upozorňuje AMO. Důležitou roli podle organizace hraje také nedůvěra obyvatel k investorům a místním samosprávám.
Mezi nejčastější nepravdivá tvrzení patří třeba to, že větrníky způsobují vážné zdravotní problémy, ničí půdu nebo výrazně snižují hodnotu okolních nemovitostí. Výzkumy přitom řadu těchto tvrzení nepotvrzují. To ale neznamená, že větrné elektrárny nemají žádné dopady na okolí. Důležité je hlavně jejich umístění, dodržování hlukových limitů a zapojení místních obyvatel do rozhodování.
👉 Větrné elektrárny způsobují rakovinu a další nemoci
Neexistují věrohodné důkazy, které by spojovaly hluk z větrných elektráren se vznikem rakoviny. Podle Státního zdravotního ústavu se neprokázaly ani zdravotní škody způsobené infrazvukem z větrníků.
👉 Větrníky zabíjejí ptáky
Srážky ptáků s turbínami jsou skutečný problém, záleží ale na jejich umístění. Riziko lze snížit například tím, že elektrárny nebudou stát v důležitých migračních trasách. Ptáky navíc ohrožují i auta, budovy nebo kočky.
👉 Kvůli větrníkům klesne cena mého domu
Výzkum odborníků z VŠB-TUO nezjistil, že by ceny nemovitostí v českých lokalitách s větrnými elektrárnami klesaly oproti srovnatelným oblastem bez nich. Na ceny mají větší vliv jiné faktory, například poloha nebo ekonomická situace regionu.
Zdroj: studie Proti větru, AMO, 23. 2. 2026
